Solární kolektory

V oblasti solárních kolektorů se zabýváme přímo výrobou solárních kolektorů. Dále pak instalací, servisem a poradenstvím v oblasti solárního ohřevu vody a solárního vytápění.

Naše společnost je přímým výrobcem solárních kolektorů s polovičními pořizovacími náklady za 1 m2 než je jakýkoliv jiný konkurenční produkt na trhu. Naše výrobky jsou testovány a byly schváleny státní zkušebnou.

Náš nový revoluční kolektor pro celoroční provoz (K-SOV/T) umožňuje regulovat absorbcivitu slunečního záření a tím u něj nedochází zejména v letních měsících ke zbytečnému přehřívání. Není tedy nutno výkon těchto kolektorů brzdit ohřevem bazénu (ne každý kdo uvažuje o solárním vytápění má bazén, aby tak mohl v letních měsících odvádět přebytečné teplo do bazénu a nedocházelo tak ke zbytečnému přehřívání náplně v solárním okruhu).

Absorbér

 

Absorbér pro sezónní ohřev vody K-SOV/A

Podrobnosti

Kolektor

Kolektor pro sezónní ohřev vody K-SOV/B

Podrobnosti

Kolektor

Kolektor pro celoroční ohřev vody K-SOV/T

Podrobnosti

Vakuový trubicový kolektor

Vakuový trubicový kolektor K-SOV/V

Podrobnosti

VYUŽITELNOST SOLÁRNÍCH ZAŘÍZENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Využití energie Slunce

Na území České republiky lze velmi dobře využít energii slunečního záření. Celková průměrná doba slunečního svitu (bez oblačnosti) je od 1 400 do 1 800 hodin za rok. V horských oblastech a v údolích slunce svítí cca 1 600 hod., v nejjižnějších částech Moravy až 2 000 hod.. Na plochu jednoho čtverečního metru dopadne ročně průměrně 1100 kWh energie. Z toho 75% připadá na období duben až říjen, 25% připadá zbytek roku. Z těchto čísel je vidět, že při dobré účinnosti solárního systému lze získat z poměrně malé plochy (podstatně menší než je střecha rodinného domku) poměrně velký výkon.

Je několik možností, jak přeměnit energii slunečního záření na jinou, pro nás použitelnou formu. Nejlepších výsledků se dosahuje aktivními systémy, které získávají tepelnou energii pomocí kapalinových kolektorů. Ty lze téměř vždy dodatečně instalovat na stávající budovu a využívat zejména pro ohřev užitkové vody a přitápění. Často se jimi přihřívá voda v bazénu. Tepelnou energii lze pro potřeby vytápění i dlouhodobě akumulovat v zásobnících (vodních, štěrkových aj.).

Solární zařízení je vždy nutné zapojit paralelně s jiným tepelným zdrojem (plynový kotel, elektrokotel) pro případy, kdy Slunce nesvítí nebo svítí málo (oblačnost, noc).

Při jasné a bezmračné obloze dopadá největší část záření na Zemi, aniž by změnilo směr. Toto záření nazýváme přímé. Rozptylem přímého záření v mracích, mlze a na částečkách v atmosféře vzniká záření difuzní, které na Zemi přichází ze všech směrů. Souhrn přímého a difuzního záření se označuje jako globální záření.

sluneční záření

 

V letním období tvoří difuzní záření přibližně polovinu záření globálního. V zimě je díky častému oblačnému počasí tento podíl podstatně vyšší. V celoročním průměru obnáší podíl difúzního záření asi 60 %. Intenzita záření v poledne je:

• za zamračených dnů 40 – 200 W/m2
• za jasných dnů 600 – 1000 W/m2

  Záření (W/m2) Difuzní podíl (%)
Modré nebe 800-1000 10
Zamlžené nebe 600-900 až 50
Mlhavý podzimní den 100-300 100
Zamračený zimní den 50 100
Celoroční průměr 600 50-60

Nabídka záření na zemský povrch kolísá také vlivem otáčení Země kolem Slunce. V zimě přijímá severní polokoule méně energie než v létě, protože dny jsou kratší a Slunce je níže na nebi. Značně kolísající množství solárního záření je příčinou základního problému v technickém využívání solární energie. Pro využití energie v solárních systémech je nutné instalovat akumulační nádoby (zásobníky) nebo přídavné systémy, protože přes den je tepla dostatek (slunce svítí) a v noci je naopak potřeba topit a slunce již nesvítí. Z toho důvodu se instalují akumulační zásobníky, které přes den teplo uchovají a v noci, kdy je potřeba topit, se teplo z těchto zásobníků předává ke spotřebě (do topného systému).

Sluneční záření za den Jasno Oblačno
Léto 7-8 kWh/m2 2 kWh/m2
Předjaří/podzim 5 kWh/m2 1,2 kWh/m2
Zima 3 kWh/m2 0,3 kWh/m2

Celosvětově jsou měřeny především tyto hodnoty solárního záření:

  • délka slunečního svitu, měřená v hodinách za měsíc nebo rok (h/měsíc, h/rok)
  • zářivá energie na vodorovnou plochu tj. měsíční sumy globálního záření na vodorovnou plochu, měřené ve watthodinách na m2 (Wh/m2, resp. kWh/m2)

Pro jednotlivá místa na Zemi jsou k dispozici průměrné hodnoty těchto veličin za několik let, aby bylo možné částečně eliminovat krátkodobější rozdíly dané počasím. Celosvětovým měřením vznikla mapa zobrazující střední globální záření na vodorovné plochy v kWh/m2rok

Množství dopadající energie v kilowatthodinách v jednotlivých oblastech světa a dále v ČR

intenzita záření


 

intenzita záření


 

intenzita záření

Další informace - zhodnocení investice do solárního systému.